RYÛKYÛ KOBUDÔ zbranè

BÔ - "ROKU-SHAKU-BÔ", které je dlouhé asi 182 cm, se považuje za nejduležitejší a nejobtížneji zvládnutelnou zbran v RYÛKYÛ KOBUDÔ. Používá se k denní práci na poli, avšak také jako zbran. Dnes existuje 13 uznaných BÔ-KATA, ale cvicí se jich zásadne více než jen tyto formy. Originální BÔ z Okinawy se vyrábí jen z cerveného dubu, je lehce ohebné a na obou koncích rovne zužené (kónické).

SAI - kovový trojzubec (vidlice), který se používá obecne v páru k blokování nebo bodání. Puvodne príšly na Okinawu z Cíny, tato zbran byla vždy zbraní k boji.

ÊKU - kormidlo nebo pádlo, které bylo používáno rybári z Okinawy. Tato pádla se vyrábela rucne a lišila se velikostí a tvarem od vesnice k vesnici. Typickou technikou, která se též vyskytuje i v kata, je zabodnutí do písku a posléze jeho hození do obliceje útocícímu protivníkovi.

KAMA - obecne rozšírený srp složený ze zaostreným ohnutým plechem z oceli na drevené rukojeti. Okinawané ji používají k rozmanitým zemedelským cinnostem. Bežne se používá v páru. (NICHÔ-KAMA).

TINBÊ (štít) und RÔCHIN (dýka / krátké kopí) - Toto byl prostredek domorodých rybáru. Štít se obvykle získával ze želvího krunýre a krátké kopí k zabíjení ryb po vytažení sítí na breh.

TEKKÔ - puvodne bylo TEKKÔ podkovou, která se nosila ve vnitrní cásti kimona proto, aby mohla být v prípade potreby použíta k boji. Vždy dve podkovy byly k sobe pripevneny tak, aby vznikla rukojet - soucasná podoba této zbrane.

NUNCHAKU - puvodne to byla drevená uzda používána k jízde na koni nebo jako cep. Je možné je schovat uvnitr kimona. Pri technice švihu ve tvaru "osmicky" dochází k rozvoji enormní síly.

TUNFA - puvodne byla odnímatelnou rukojetí k mlýnskému kameni, který se používal k drcení rýže, zrní atd. Používá se v páru a v technikách švihu ve tvaru "osmicky" rozvíjí skutecne neuveritelnou sílu.